V bankách získáte výnos až minus 3 %. Co s tím?

Stávající vysoká míra inflace a nízké úročení bankovních vkladů způsobují, že letos můžeme přijít reálně až o 3 % z peněz uložených na bankovních účtech. Jak se proti tomu bránit?

Inflace v ČR letos zůstane nad 3 %

Meziroční inflace v červenci letošního roku činila 3,4 % a dle vyjádření zástupců České národní banky po zbytek letošního roku setrvá nad 3 %. Tempo růstu cen v České republice patří k nejrychlejším v celé Evropské unii. Zdražují zejména potraviny, z nichž byl za poslední rok růst cen nejvýraznější u ovoce (o 22,8 %), ale podražily také uzeniny, vejce, mouka, cukr či vepřové maso. Nárůst cen nepotěšil ani kuřáky a milovníky alkoholu, jelikož ceny cigaret za poslední rok vzrostly o 13,8 % a lihovin o 10,6 % a očekává se, že i nadále porostou.

Míra inflace v ČR vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku

Zdroj: Český statistický úřad

Nechat peníze ležet v bance znamená prodělat

Ve snaze zmírnit dopady způsobené epidemií koronaviru a podpořit zotavení tuzemské ekonomiky přistoupila Česká národní banka k postupnému snižování základní sazby (tzv. repo sazby) z 2,25 % v únoru až na 0,25 % v květnu. Na této úrovni zůstane repo sazba, od níž se odvíjí úročení bankovních produktů, dle vyjádření guvernéra ČNB i po několik následujících čtvrtletí.

V důsledku toho přistoupily tuzemské banky k postupnému snižování výnosů z vkladů, které se v současné době u spořicích účtů i termínovaných vkladů blíží nule, případně činí jen několik málo desetin procenta. Po zohlednění inflace, která od začátku letošního roku v průměru činí 3,35 %, se dostáváme na záporný reálný výnos okolo minus 3 % ročně.

Modelová situace, jak se vyvíjí reálná hodnota peněz na účtu v bance v prostředí nulových sazeb a inflace ve výši 3 % ročně (počáteční hodnota vkladu = 100)

Jak je vidět z grafu, v situaci, kdy budou v ekonomice nulové úrokové sazby a inflace ve výši 3 % ročně, přijdeme za 10 let na neúročeném bankovním účtu o více než čtvrtinu reálné hodnoty našich peněz.

O něco lépe jsou na tom občané eurozóny. Základní sazba Evropské centrální banky (ECB) je sice rovná nula, ale zásluhou nižší inflace v eurozóně na úrovni okolo 0,6 % v průměru od začátku letošního roku činí záporný reálný výnos drobných střadatelů eurozóny „pouze“ okolo minus 0,6 % ročně.

Předlužené státy Evropy vydělají, když si půjčí

V kontrastu s tím, že drobný střadatel přichází o své pracně vydělané peníze, pokud je nechá ležet na účtu v bance, stojí skutečnost, že nejzadluženější jihoevropské země v posledních týdnech dostávají stále častěji zaplaceno za to, když si půjčí. Příčinou tohoto bizarního stavu je skutečnost, že stále významnější podíl státních dluhopisů vydaných nejzadluženějšími zeměmi eurozóny skupuje v rámci protipandemického programu ECB. Například Itálie jakožto druhá nejzadluženější země eurozóny ještě letos v polovině března platila za dvouletou půjčku téměř 2 %, nyní však již za stejnou půjčku dostane od investorů zaplaceno okolo dvou desetin % ročně.

Podobně Portugalsko, které je třetí nejzadluženější zemí eurozóny se zadlužením na úrovni 140 % HDP, inkasuje od investorů za dvouletou půjčku téměř 0,5 % úroku ročně. A konečně Řecko, které je nejvíce zadluženou zemí eurozóny a jeho dluh podle odhadů OECD brzy přesáhne dvojnásobek ročního HDP, platí za pětiletou půjčku úrok necelé tři desetiny procenta ročně, tedy nejméně v historii. Tyto státy se stále více zadlužují, ale díky masivním výkupům jejich státních dluhopisů ze strany ECB úrokové sazby z těchto bondů klesají, což je motivuje k ještě vyššímu zadlužení.

Také v České republice byly letos v dubnu rozšířeny pravomoci ČNB, která nově smí nakupovat například i státní dluhopisy.

Peníze se přesouvají z rukou lidí do rukou státu

V důsledku výše popsaných paradoxů, kdy si státy půjčují za méně, než by za normálních okolností musely nebo dokonce dostávají za půjčku zaplaceno, a kdy střadatelé dostávají za své peníze v bankách méně, než by měli, resp. o své peníze přichází, dochází v podstatě k transferu peněz z rukou obyčejných lidí do rukou státu. Vzhledem k tomu, že Češi mají v oblibě bankovní účty a drží na nich v souhrnu velké množství peněz v řádech jednotek bilionů korun, bude se letos týkat výše zmiňovaný záporný reálný výnos dosahující až minus 3 % většiny z nás.

Jak na záporný výnos vyzrát?

Jediným způsobem, jak proti zápornému reálnému výnosu na bankovních vkladech bojovat, je investovat volné prostředky do reálných majetkových aktiv, jejichž hodnota s rostoucí inflací roste. K nim patří například nemovitosti nebo akcie. Stále větší oblibu si u investorů získávají právě nemovitosti jakožto významný uchovatel hodnoty. Z pohledu drobného investora však může být omezující potřeba relativně vysokého vstupního kapitálu a nedostatek znalosti realitního trhu. Z tohoto pohledu jsou vhodnou alternativou investice do aktiv zajištěných nemovitostmi, kterými mohou být například úvěry.

Chcete se dozvědět, jak investování do úvěrů funguje? Podívejte se na další informace na TÉTO STRÁNCE, nebo nás kontaktujte na bezplatné telefonní lince 800 023 099, e-mailu: info@rondainvest.cz nebo na chatu (vpravo dole na stránce).